Šesté a poslední číslo loňského ročníku hudební revue Opus Musicum přináší opět
několik pozoruhodných studií, recenzí a komentářů.

 

OBSAH

STUDIE
Recepce Smetanových oper v éře Karla Kovařovice • Kateřina Viktorová (str. 6)

Hudební formy Karla Janečka a Igora V. Sposobina (Pokus o malou komparaci) • Miloš Hons (str. 38)

Nedokončené operní náčrty a neuskutečněné operní plány Pavla Haase • Ondřej Pivoda (str. 64)

UDÁLOSTI
Festival MusicOlomouc 2018 nabídl jubilejní desátý ročník • Eva Balcárková (str. 81)

Hudební maraton Leoše Janáčka v Ostravě • Kateřina Hnátová (str. 88)

Jubilejní 25. ročník Podzimního festivalu duchovní hudby aneb Nová vlna duchovní hudby v Olomouci • Pavlína Přibilová (str. 98)

MORAVSKÁ GALERIE
Evropan s moravskými kořeny Chvátal alias Quadal a jeho portrét slavného houslisty • Petr Tomášek (str. 106)

ROZHOVOR
„Vlastní světovost se rozhodl obětovat českému národu.“ Rozhovor s vedoucí Muzea Bedřicha Smetany, Sandrou Bergmannovou • Tereza Žůrková (str. 108)

RECENZE
Martin Nedbal: Morality and Viennese Opera in the Age of Mozart and Beethoven • Petr Slouka (str. 114)

INFOSERVIS (str. 119)

Autor obálky: 
Vendula Chalánková
************************
Úvodník

Vážení a milí čtenáři,

nebývá zvykem, aby jednotlivá čísla Opus musicum byla z hlediska obsahu
monotematicky zaměřena. Přesto si nelze nevšimnout, že aktuálním
číslem se vine jako červená nit problematika (nejen české) operní libretistiky
jako specifické kategorie literárního a hudebního umění. Libretistika
přitom prošla ve svém historickém vývoji značnými proměnami od autonomního
literárního díla až po, řekněme, tu část operního díla, která vedle
složky hudební bývá chápana spíše jako podřadná. Ostatně jedním z argumentů
proti autonomnosti libretistiky tkví ve skutečnosti, že značná část
operních libret nepřináší původní náměty, nýbrž zpracovává syžety již zná-
mé (mytologie, historie, činohra, próza). Jako protiargument lze uvést fakt,
že hodnota libreta nespočívá v originalitě látky, nýbrž ve způsobu, jakým je
toto téma zpracováno vzhledem ke specifickým potřebám zhudebnění textu
a jevištní realizace obecně. Počátky české operní libretistiky ostatně vypovídají
v tomto smyslu mnohé. Ve studii Kateřiny Viktorové se tak dočtete
o provozování oper Bedřicha Smetany v Národním divadle pod taktovkou
Karla Kovařovice. Životnost či neživotnost jeho oper se často odvíjela právě
od kvalit libreta a snaha o rehabilitaci jeho méně úspěšných děl tak vedla
k úpravám původních textů. Do jaké míry jsou tyto zásahy oprávněné či nikoli,
se přeli již Smetanovi současníci. Také okolnosti operních plánů Pavla
Haase poukazují na to, jak trnitá může být cesta k uskutečnění operního
díla vzhledem k jeho textové předloze. Poněkud z jiného soudku přispívá
k předestřenému tématu recenze knihy Martina Nedbala, jež nahlíží operní
divadlo a jeho textovou složku z pohledu dobové estetiky a jejího morálního
či didaktického účinku. Přelom 19. a 20. století přinesl proměnu
literární povahy libreta směrem ke stále častějšímu využití prózy a znamenal
tak odklon od libretistiky veršované. A v nedávné minulosti zaznamenala
libretistka další zlom – ostatně v minulém čísle jste se na stránkách
Opus musicum mohli seznámit s některými moderními přístupy k formě
libreta v dokumentárních operách. Jak již bylo řečeno, dějiny operní libretistiky
jsou plné zvratů a rozhodně stojí za pozornost zájmu. Přeji Vám
proto příjemné počtení a za redakci časopisu Opus musicum bych Vám
ráda popřála pokojný konec roku 2018 a mnoho kulturních zážitků v roce
nastávajícím.

Tereza Žůrková

Objednávky na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Hledat na stránkách ČSHV

ČSHV calendarium

duben 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30

Kdo je kdo?