Čtvrté číslo 50. ročníku časopisu Opus Musicum již vyšlo!
A přináší hned několik pozoruhodných studií, recenzí a komentářů.
OBSAH
STUDIE
Rodina Strakova a kvasická hudební sbírka • Miroslav Lukeš
Sonda do brněnské populární hudby v letech 1939–1945 na příkladu fungování Orchestru Gustava Broma • Kristýna Baborová
Činnost Osvalda Chlubny za druhé světové války. Helfertův kroužek a události z let 1939–1945 • Martin Pašek
Opera 20. storočia ako hlavná programová línia režiséra Jiřího Nekvasila a jej podoby v Národnom divadle moravsko-sliezskom v Ostrave • Andrea Majerčíková
UDÁLOSTI
Karl Ditters von Dittersdorf a šlechtická hudební kultura v českých zemích 2. poloviny 18. století • Jan Borek – Jana Burdová
Olomoucké barokní slavnosti posedmé • Jan Borek – Jana Burdová
Forfest: 30 let tvůrčí svobody od zrodu festivalu do dnešních dnů • Jan Grossmann
Současný výzkum rané fáze pedálové harfy v západní Evropě. Zpráva z mezinárodního workshopu • Daniela Kotašová
MORAVSKÁ GALERIE
Secesní tanec v homérské krajině • Petr Tomášek
ROZHOVOR
Jak se rodí festivaly. Rozhovor s Jiřím Partykou, ředitelem a dramaturgem LEDNICKO|VALTICKÉHO HUDEBNÍHO FESTIVALU • Lukáš Pavlica
RECENZE
Markéta Štědronská (ed.): August Wilhelm Ambros: Musikaufsätze und -rezensionen 1872–1876 • Jana Perutková – Magdalena Šmídová Turchichová
Viktor Hruška, Kateřina Voleková, Ivana Bažantová (eds.): Jakub Jan Ryba: Počáteční a všeobecní základové ke všemu umění hudebnému • Jaromír Havlík
INFOSERVIS
ÚVODNÍK
Vážení a milí čtenáři,
dovolím si uvést toto číslo hudební revue Opus musicum citátem, který jsem si vypůjčila z jedné z aktuálně zařazených studií: „Nesklonil jsem se. Pracoval a věřil. A čím více to bylo horší, tím úporněji jsem pracoval. [...] Jak jsem to mohl vydržeti?! A když jsem to vydržel před, půjde to i po. Zvláště nyní, když přece už se zdá býti konec na dosah ruky,“ svěřil se v dopise Janu Kuncovi Osvald Chlubna v srpnu roku 1943. Po loňských oslavách výročí více i méně radostných etap české historie si v letošním roce připomínáme jubileum z nejpohnutějších pro naše novodobé dějiny. Dějinné události roku 1939 znamenaly pro celý národ osudovou ránu. Změny politické i společenské se samozřejmě projevily i v rovině kulturní. Nesmírně složité období Protektorátu vám z hlediska hudební kultury přiblíží hned dvě z aktuálně zařazených studií, ačkoli se jedná o úhly pohledu tematicky značně vzdálené. Potvrzují nicméně shodně, že období útisku je mnohdy zároveň obdobím vrcholného tvůrčího kvasu a uměleckého zrání. Ostatně pohnutými událostmi druhé světové války jsou poznamenány rovněž životní osudy jedné z osobností první studie. Referáty z letošních letních festivalů a kolokvií přibližují umělecký kvas doby dnešní. Do jaké míry je s tím předchozím srovnatelný a lze vůbec dva natolik odlišné světy porovnávat? Poučné čtení vám za redakci časopisu přeje Tereza Žůrková.
