Dovolujeme si upozornit na cyklus přednášek pořádaný Oddělením muzikologie ÚDU AV ČR a nazvaný Dialogo della musica. Přednášky budou probíhat v prostorách ÚDU AV ČR, Husova 4, Praha 1, vždy od 16:30h.
10. 3. 2020 - Aleš Opekar (ÚDU AV ČR) * Jan Blüml (Katedra muzikologie FF UP)
Vývoj a perspektivy zkoumání populární hudby v českých zemích
24. 3. 2020 - Marta Vaculínová (Kabinet pro klasická studia AVČR) * Petr Daněk (ÚDU AVČR)
Musicus et poeta trilinguis. Nové poznatky o životě a díle Jiřího Cropatia Teplického
28. 4. 2020 - Jana Spáčilová (Katedra muzikologie FF UP) * Václav Kapsa (ÚDU AV ČR)
Dialogo dei cataloghi. Historické hudební inventáře z české a moravské perspektivy
19. 5. 2020 - Milada Jonášová (ÚDU AV ČR) * Manfred Hermann Schmid (Universität Tübingen)
Der Idomeneo als Schlüsselwerk im Schaffen Mozarts / Idomeneo jako klíčové dílo v Mozartově tvorbě
10. 3. 2020 - Aleš Opekar (ÚDU AV ČR) * Jan Blüml (Katedra muzikologie FF UP)
Vývoj a perspektivy zkoumání populární hudby v českých zemích
Vznik a institucionalizace oboru “Popular Music Studies” bývají ve světě zasazovány do 80. let 20. století zejména ve spojení s aktivitami badatelů z Velké Británie a USA (Simon Frith, Philip Tagg, Richard Middleton, Charles Hamm) a se založením společnosti International Association for the Study of Popular Music (IASPM). Historie teoretické reflexe populární hudby v českém prostředí má mnohem hlubší kořeny a zajímavé souvislosti, které vedou až k meziválečnému období a zejména pak k ustavení specializované pracovní pozice v Ústavu pro hudební vědu ČSAV v roce 1962 (Josef Kotek). Přednáška bude věnována historickému shrnutí i zamyšlení nad novými perspektivami rozvoje výzkumu populární hudby.
24. 3. 2020 - Marta Vaculínová (Kabinet pro klasická studia FÚ AV ČR) * Petr Daněk (ÚDU AV ČR)
Musicus et poeta trilinguis. Nové poznatky o životě a díle Jiřího Cropatia Teplického
Jiří Cropatius Teplický má snad nejkratší heslo v českých i zahraničních slovnících a encyklopediích. Přednáška bude věnována novým zjištěním o jeho životě, působení, cestách, literární a hudební tvorbě, ke kterým autoři došli studiem neznámých českých i zahraničních pramenů. Díky jim se Cropatius jeví jako osobnost v mnoha ohledech mimořádná, vymykající se standardu dobového českého měšťana a humanistického vzdělance. Zvláštní pozornost bude věnována jeho tisku mší, který vydal v Benátkách roku 1578 v tiskárně Angela Gardana, a další skladatelské činnosti.
28. 4. 2020 - Jana Spáčilová (Katedra muzikologie FF UP) * Václav Kapsa (ÚDU AV ČR)
Dialogo dei cataloghi. Historické hudební inventáře z české a moravské perspektivy
Seznam dosud známých historických hudebních inventářů z českých zemí vzbuzuje na první pohled otázky. Proč známe více hudebních inventářů moravských, než českých? Odráží tento nepoměr stav zpracování pramenů, nebo snad intenzitu tehdejšího hudebního provozu? Do jaké míry je náš obraz hudby v českých zemích 17. a 18. století determinován právě hudebními inventáři? A co se dá čekat od zkoumání tohoto druhu
hudebních pramenů? Nad hudebními inventáři z konce 17. a z 18. století bude veden přátelský rozhovor, nikoli combattimento. Ostatně, již jeden z nejvýraznějších zakladatelů tohoto bádání Jiří Fukač postavil svůj výzkum na analýze původem pražského inventáře dochovaného na jižní Moravě.
19. 5. 2020 - Milada Jonášová (ÚDU AV ČR) * Manfred Hermann Schmid (Universität Tübingen)
Der Idomeneo als Schlüsselwerk im Schaffen Mozarts / Idomeneo jako klíčové dílo v Mozartově tvorbě
Der Idomeneo, lange unter dem Verdikt vernachlässigt, Mozarts „große“ Opern begännen erst mit der Entführung, gilt heute als ein Schlüsselwerk im Schaffen Mozarts: als das Werk, das wie kein anderes neue Wege geht. Nach neuen Forschungsergebnissen spielte Prag bei Rezeption dieser Oper eine außerordentlich wichtige Rolle. Prag war die einzige Stadt im 18. Jahrhundert, in der Mozarts Idomeneo konzertant aufgeführt
worden ist, unter Beteiligung der berühmten Sängerin Josepha Duschek. Ferner ist in Prag der erste Klavierauszugs der Oper entstanden, den der Prager Organist Johann Wenzel 1795 besorgt hat und an dessen Veröffentlichung in Leipzig 1797, wie jüngste Forschungen ergeben haben, sich Josepha Duschek finanziell beteiligt hat. Die Vortragenden waren in der Vergangenheit an der Erforschung von Mozarts Oper beteiligt
und haben beschlossen, in einem gemeinsamen Projekt eine Gesamtdarstellung aller quellenkritischen und musikalisch-analytischen Fragen in Form einer Monographie zu verfolgen. Aus beiden Bereichen werden sie berichten.
