Sehnal, Jiří

Ulice: Filipínského 3,
Obec: Brno

Datum a místo narození, akademické tituly a vědecké hodnosti

  • *15. 2. 1931, Radslavice, prof. PhDr. CSc.

Současné pracoviště, adresa, telefon, fax, e-mail

  • Katedra muzikologie filozofické fakulty Univerzity Palackého, Univerzitní 3, 771 80 Olomouc

Soukromá adresa, telefon

  • Filipínského 3, Brno, tel.: 544 586 735

Stručná profesní biografie

  • Reálné gymnázium v Přerově 1942–50; FF UP v Olomouci (estetika a dějiny hudby) 1950–55; Univezitní knihovna v Olomouci (oddělení katalogizace) 1955–58; Výzkumný ústav zelinářský ČSAZV v Olomouci (knihovník) 1958–64; Moravské muzeum v Brně, oddělení dějin hudby (odborný asistent) 1964–78; 1967 PhDr., 1969 CSc., vedoucí oddělení dějin hudby MZM 1978–94; habilitace na Masarykově univerzitě v Brně 1992; odchod do důchodu 1994; přednášky na MU v Brně a na UP v Olomouci; univerzitním profesorem 1997.
  • Člen Gesellschaft der Orgelfreunde 1965, Gesellschaft für Musikforschung 1966–91, člen výboru Mezinárodního hudebního festivalu Brno 1967–82, expert Památkového úřadu v Brně pro historické varhany 1967, člen redakční rady Opus musicum 1969–70, vedoucí sekce přátel varhan při Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně 1972, řádný člen Gesellschaft zur Herausgabe von Denkmälern der Tonkunst in Österreich, Wien 1973, člen redakční rady Národní knihovny ČR pro souborný hudební katalog 1978, garant dokumentace varhan v českých zemích při Společnosti pro starou hudbu 1978–90, člen Zentralinstitutu für Mozartforschung, Salzburg 1978, člen vědecké rady Johann-Michael-Haydn-Gesellschaft, Salzburg 1983, člen Joseph-Haydn-Institut, Köln 1989, člen Internationale Gesellschaft zur Erforschung und Förderung der Blasmusik, Graz 1990; organolog brněnské diecéze 1991, místopředseda jednoty Musica Sacra, Brno 1991, člen vědecké rady ÚHV AV ČR 1998, člen subkomise Grantové agentury ČR 1997–98, člen komise pro obhajoby doktorských disertačních prací SAV – Bratislava 1998, čestný člen ČSHV (od 2007)

Zaměření vědecké činnosti

  • Dějiny hudby 17. a 18. století se zvláštním zřetelem k Moravě a ke kapelám olomouckých biskupů; dějiny varhan, katolická duchovní píseň v 17.–19. století.

Výběrová bibliografie

  • Knihy
    Hudební literatura zámecké knihovny v Kroměříži    , Gottwaldov 1960; Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století, Brno 1988; Pavel Vejvanovský a biskupská kapela v Kroměříži, Kroměříž 1993; (ed.) Janáček, Vincenc: Životopis Jiříka Janáčka (1778–1848), Brno 1985; Barokní varhanářství na Moravě, Díl 1., Varhanáři, Brno 2003; Barokní varhanářství na Moravě, Díl 2., Varhany. Brno, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně - UP v Olomouci. Brno 2004; Pavel Vejvanovský and the Kroměříž Music Collection. Perspectives on seventeenth-century Music in Moravia. Olomouc, Palacký University 2008
  • Kolektivní díla, redigované sborníky
    Směrnice pro dokumentaci varhan v českých zemích,     Brno 1986, (spolu s J.  Belisem); Průvodce po archívních fondech Ústavu dějin hudby Moravského musea v Brně, Brno 1971 (spolu s T. Strakovou a S. Přibáňovou); Pobělohorská doba (1620–1740), in: Hudba v českých dějinách, Praha 1983, s. 143–209, dopl. vyd. Praha 1989, s. 147–215; Caroli de Liechtenstein–Castelcorno episcopi Olomucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata. Composuerunt J. Sehnal a J. Pešková, Pragae 1998; Artis musicae antiquioris catalogorum series Vol V/1–2; Dějiny hudby na Moravě, Vlastivěda moravská, Země a lid, nová řada sv. 12, Brno 2001 (spolu s J. Vysloužilem); Vybraná hesla pro The New Grove Dictionary of Music and Musicians, Musik in Geschichte und Gegenwart, Slovník české hudební kultury, Český divadelní slovník, Lexikon zur deutschen Musikkultur Böhmen, Mähren und Schlesien, Österreichisches Musiklexikon; Janovka, T. B.: Klíč k pokladu velikého umění hudebního. K vydání připravil a z latinského originálu přeložil Jiří Matl. Spolupracovali Michal Pospíšil a Jiří Sehnal. Koniasch Latin Press, Praha 2006; Jakubcová, Alena a kolektiv Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla. 16 hesel. Divadelní ústav, Academia, Praha 2007
  • Významné studie v časopisech a sbornících
    Chrámová hudba obecně: Hudebníci 17. století v matrikách kostela sv. Petra a Pavla v Olomouci, in: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 1965, č. 123, s. 8–12; Das älteste Musikalieninventar Mährens. BM 7, 1965, s. 139–148; Jména hudebníků 17. století v matrice olomoucké university, in: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 1966, č. 127, s. 5–12; Mše Josepha Haydna na Moravě v 18. a  19. století, in: Joseph Haydn a hudba jeho doby, Bratislava 1984, s. 115–119; Obsazení v chrámové hudbě v 17. a 18. století na Moravě, in: Hudební věda 8, 1971, s. 236–247;Janovkas Clavis und die Musik in Prag um das Jahr 1700, in: Sborník prací FF Brněnské univerzity 20, 1971, H6, s. 25–42; Partitura v 17. století na Moravě, in: Sborník JAMU 6, 1972, s. 81–92; Thomas Anton Albertini, kapelník olomoucké katedrály 1691–1736, in: Historická Olomouc a její současné problémy 5, 1985, s. 369–376; Quellen zu Mozarts Kirchenwerken in Mähren, in: Mozart-Jahrbuch 1986, s. 29–31; Die Einstellung der sogenannten tschechischen Kyrillisten des 19. Jahrhunderts zur Musik des Barock, in: Kongreßbericht Stuttgart 1985, Kassel 1987, s. 177–182; Das mährische Musikleben in der Zeit Antonio Caldaras, in: Antonio Caldara – Essays on his life and times, Aldershot 1987, s. 247–276; Die Trompete vom Barock bis zur Klasik, in: Evropski glasbeni klasicizem in njegov odmev na Slovenskem, Ljubljana 1988, s. 53–62; Neznámý současník J. S. Bacha na Moravě, in: Händel a Bach, Brno 1992, s. 127–131; Musiker aus Schlesien an der Kathedrale zu Olmütz, in: Die Musik der Deutschen im Osten und ihre Wechselwirkung mit den Nachbarn, Bonn 1994, s. 393–397; Figurální hudba ve farních kostelích na Moravě v 17. a 18. století, in: Hudební věda 33, 1996, s. 159–177; Johann Joseph Fux und die kirchenmusikalische Praxis seiner Zeit in Mähren, in: J. J. Fux und seine Zeit, Laaber 1996, S. 218–229; On the use of the baroque trumpet in sacred music in Moravia, Kosmas 12, 1997, Nr. 2, p. 81–98; Stručný přehled dějin katolické chrámové hudby, in: Cikrle, K. – Sehnal, J.: Příručka pro varhaníky, Rosice 1999, s. 149–195; Der katholische Kirchengesang im RekatholisierungsprozeßMährens, in: Gegenreformation und Barock in Mitteleuropa, in der Slowakei, Bratislava 2000, s. 181–194; Chrámová hudba na Moravě od cyrilské reformy do současnosti, in: Opus musicum 32, 2001, č. 4, s. 4–18; Michna a jeho současníci, in: Hudební věda 38, 2001, s. 64–71; Das kirchenmusikalische Repertoire in Mähren vom Anfang des 19. Jahrhunderts bis zum Cyrillismus, in: Anton Bruckner. Tradition und Fortschritt in der Kirchenmusik des 19. Jahrhundets, Sinzig 2001, s. 115–124, Kirchenmusikalische Studien, Bd. 7; Norma a praxe v chrámové hudbě na Moravě v první třetině 19. století. In: Hudba v Olomouci a na střední Moravě 1. Olomouc, Univerzita Palackého 2007, s. 75–82.
    Hymnologie    : Nápěvy světských písní kramářských v 17. a 18. století, in: Václavkova Olomouc 1963, Praha 1963, s. 275–286, Acta Universitatris Palackianae Olomucensis Fac. philos. – Supplementum 6; Die Entwicklungstendenzen und Stilschichten im tschechischen barocken Kirchenlied, in: Musica antiqua 3, Bydgoszcz 1972, s. 126–160;     Písně Adama Michny z Otradovic (1600–1676), in: Hudební věda 12, 1975, s. 3–45; Das Gesangbuch des Pavel Bohunek aus Rychnov nad Kněžnou, in: Sborník prací FF Brněnské univerzity 21, 1972, s. 13–29; Zpěvník Bartoloměje Christelia z roku 1678 a hudba na Moravě v 2. polovině 17. století, in: Hudební věda 16, 1979, s. 146–154; Lidový duchovní zpěv v českých zemích v době klasicismu, in: Hudební věda 22, 1985, s. 248–258; Český zpěv při mši, in: Hudební věda 29, 1992, s. 3–15, totéž německy: Der tschechischsprachige Messgesang, in: Kirchenmusikalisches Erbe und Liturgie, Tutzing 1995, s. 139–153, Eichstätter Abhandlungen zur Musikwissenschaft, Bd.10; Der katholische Kirchengesang im Rekatholizierungsprozeß Mährens, in: Gegenreformation und Barock in Mitteleuropa, in der Slowakei. Bratislava 2000, s. 181–194; Die katholischen Begräbnisgesänge 1650–1750 in Mähren, v tisku; Begleitung des katholischen Kirchenliedes in Böhmen und Mähren, v tisku.
    Hudba duchovních řádů    :     Hudba v jesuitském semináři v Uherském Hradišti v roce 1730, in: Hudební věda 4, 1967, s. 139–147; Die Bläserharmonie des Augustinerklosters in Altbrünn, in: Sborník prací Brněnské univerzity 22, 1973, H8, s. 125–143, anglický výtah: The harmonie (wind band) of the augustian monastery at Staré Brno (Old Brno), in: Journal of Band Research 12, 1977, No 2, s. 12–28; Hudba v klášteře a městě Žďáru nad Sázavou od 13. do počátku 19. století, in: Dějiny Žďáru nad Sázavou 3, Brno 1974, s. 277–308; Das Musikrepertoire der Altbrünner Fundation unter Cyril Napp (1816–1818), in: Sborník prací Brněnské univerzity 29, 1980, H 29, s. 63–78, Hudba u brněnských augustiniánů v 18. století, in: Hudební věda 20, 1983, s. 227–241; Hudební inventář strážnických piaristů z r. 1675, in: Časopis moravského muzea 69, 1984, s. 117–128; Hudba v premonstrátském klášteře Hradisko u Olomouce v letech 1693–1739, in: Časopis moravského muzea 76, 1991, s. 185–225, totéž německy: Musik im Prämonstratenserkloster Hradisko (Hradisch) bei Olmütz in den Jahren 1693–1739, in: Kirchenmusikalisches Jahrbuch 77, 1993, s. 51–95; Vztah Františka Xavera Richtra k Holešovu, in: Hudební věda 28, 1991, s. 242–243, 29, 1992, s. 79; Die Musik an der Jesuiten – Akademie in Olmütz (Mähren) im frühen 18. Jahrhundert, in: Musik des Ostens 14, 1993, s. 65–83, zkráceno česky: Hudba u jezuitů české provincie v 17. a 18. století, in: Morava a Brno na sklonku třicetileté války, Brno 1995, s. 159–177; Hudba u františkánů české provincie v 17. a 18. století, in: Časopis moravského muzea 78, 1993, s. 217–238; Hudba u piaristů v Příboře, in: Piaristé v Příboře, Nový Jičín 1995, s. 177–193; Die musikalischen Aspekte der Besuche erhabener Persönlichkeiten im Prämonstratenserkloster Hradisko bei Olmütz, in: Musik der geistlichen Orden in Mitteleuropa zwischen Tridentinum und Josephinismus, Bratislava 1997, S. 257–268; Zur Musik bei den Zisterziensern in Böhmen und Mähren im 17. und 18. Jahrhundert, in: Die Klöster als Pflegestätten von Musik und Kunst, Michaelstein 1999, s. 117–126; Die Musikpraxis bei den Brünner Minoriten im 18. Jahrhundert. In: Plaude turba paupercula. Franziskanischer Geist in der Musik, Literatur und Kunst. Bratislava, Slavistický ústav J. Stanislava SAV 2005, s. 71–83; Musik bei den Serviten in Mähren. In: Festschrift Otto Biba zum 60. Geburtstag. Tutzing, H. Schneider 2006. s. 761–772; Was haben tschechische Komponisten in den Jesuitenschulen erlernt. In: Aurora musas nutrit. Die Jesuiten und die Kultur Mitteleuropas im 16.-18. Jahrhundert. Bratislava, Slavistický ústav J. Stanislava SAV 2008, s. 183–192.
    Biskupské kapely v Kroměříži:     K otázce českých skladatelů v kroměřížské kapele biskupa Karla Liechtensteina-Castelcorna, in: Umění a svět 1., Gottwaldov 1956, s. 30 až 45; Pohled do instrumentáře kroměřížské kapely 17. a 18. století, in: Umění a svět 2–3, Gottwaldov 1959, s. 53–91; Společenský profil Pavla Vejvanovského podle kroměřížských matrik, in: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 1964, s.120, s. 5–12; Ze života hudebníků kroměřížské biskupské kapely v 17. století, in: Hudobnovedné štúdie 7, 1966, s. 122–134; Kapela olomouckého biskupa Leopolda Egka (1756–1760) a její repertoár, in: Časopis moravského muzea 50, 1965, s. 203–230, totéž s tematickým katalogem německy: Das Musikinventar des Olmützer Bischofs Leopold Egk aus dem Jahre 1760 als Quelle vorklassischer Instrumentalmusik, in: Acta musicologica 29, 1972, s. 285–317; Die Musikkapelle des Olmützer Bischofs Karl Liechtenstein-Castelcorn in Kremsier, in: Kirchenmusikalisches Jahrbuch 51, 1967, s. 79–123; Hudba na dvoře olomouckých biskupů od 13. do poloviny 17. stol., ČVSMO 60, 1970, s. 73–86, totéž italsky: La musica alla corte dei vescovi di Olomouc dal sec. XIII alla meta del sec. XVII. Quadrivium 11, Bologna 1970, s. 251–268; Die Kompositionen Heinrich Bibers in Kremsier (Kroměříž), in: Sborník prací FF Brněnské univerzity 19, 1970, H5, s. 21–39; Die Musikkapelle des Olmützer Bischofs Maximilian Hamilton (1761–1776), in: Die Musikforschung 24, 1971, s. 411–417; Hudební kapela Antona Theodora Colloreda-Waldsee (1777–1811) v Kroměříži a v Olomouci, in: Hudební věda 13, 1976, s. 291–349, totéž zkráceně německy: Die Musikkapelle des Olmützer Erzbischofs Anton Theodor Colloredo-Waldsee 1777–1811, in: The Haydn Yearbook 10, 1978, s. 132–150; Giacomo Carissimis Kompositionen in den böhmischen Ländern, in: Muzikološki zbornik 13, 1977, s. 23–35; Philipp Jakob Rittler – ein vergessener Kapellmeister der Olmützer Kathedrale, in: Muzikološki zbornik 17/1, 1981, s. 132–146; Jakob Stainers Beziehung zur Kremsierer Musikkapelle, in: Jakob Stainer und seine Zeit. Innsbruck 1984, s. 23–28; Hudební inventář Kroměříže z roku 1659, in: Sborník prací filosofické fakulty Brněnské university 32/33, 1984, H19–20, s. 71–76; Biskupské hudební kapely v Kroměříži, in: Morava v české hudbě, Brno 1985, s. 21–25; Byl Pavel Vejvanovský polním trubačem?, in: Bratislavský hudobný barok, Bratislava 1985, s. 59–63; Kroměřížský kryptogramista 17. století, in: Hudební věda 26, 1989, s. 28–31; Die Musik in Mähren gegen Ende des 16. Jahrhunderts und Jacobus Gallus, in: Gallus Carniolus in Evropska Renesansa 1. Ljubljana 1991, s. 33–43; Heinrich Bibers Beziehungen zu Kremsier, in: De editione musices – Festschrift Gerhard Croll, Laaber 1992, s. 315–327; Salzburger Musikhandschriften aus dem 17. Jahrhundert in Kroměříž (Kremsier, ČSFR), in: Festschrift Hubert Unverricht zum 70. Geburtstag, Tutzing 1992, s. 255–273, Eichstätter Abhandlungen zur Musikwissenschaft, Bd. 9.; Die Musiksammlungen des Erzbischöflichen Musikarchivs in Kremsier (Kroměříž), in: Musikgeschichte zwischen Ost- und Westeuropa, Sankt Augustin 1996, s. 441–446, Deutsche Musik im Osten, Bd. 10; Musikinventare der Olmützer Erzbischöfe aus dem 19. Jahrhundert, in: Prof. Jiří Fukač – Festschrift, Hradec Králové 1998, s. 131–140; Musikalische Kontakte der bischöflichen Musikkapelle in Kremsier in der 2. Hälfte des 17. Jahrhunderts, Acta Universitatris Palackianae Olomucensis 17, 1998, S. 59–64; Zkušenosti s datováním hudebních rukopisů 17. století pomocí průsvitek, in: Kritické edice hudebních památek 2, 1998, s. 44–49; Pavel Vejvanovský’s Beziehungen zu Schlesien, in: Musikkultur in Schlesien zur Zeit von Telemann und Dittersdorf. Sinzig 2001, s. 237–248, Edition IME, Reihe 1, Schriften Bd. 5; Jan K. Dolar und Mähren, in: Dolarjev zbornik. Ljubljana 2002, s. 87–94.
    Varhany na Morav    ě: Černohorský či Froberger, in: Hudební rozhledy 5, 1952, s. 39; Varhany u sv. Mořice v Kroměříži v 17. století, in: Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci 1962, č. 101, s. 8–15; K historii varhan z mariánského kostelíka v Kolštějně, in: Severní Morava 10, 1964, s. 36–41; Zur Geschichte der Orgel im Kloster Velehrad im 18. Jahrhundert, in: Kirchenmusikalisches Jahrbuch 50, 1966, s. 123–129, totéž rozšířeno česky: Práce brněnského varhanáře Antonína Richtra na Velehradě v letech 1745–1747, in: Vlastivědný věstník moravský 20, 1968, s. 249–259; Dějiny varhan v kostele P. Marie Sněžné v Olomouci, in: Časopis moravského muzea 51, 1966, s. 269–290. Vývoj figurální hudby na chrámovém kůru ve Velkých Losinách, in: Časopis moravského muzea 53–4, č. 2, 1968–9, s. 29–52; Historie varhan ve Valašských Kloboukách, in: Vlastivědný věstník moravský 23, 1971, s. 279–290; Zapomenutý kroměřížský varhanář Jakub Kasparides, in: Hudební věda 10, 1973, s. 135–144; Život a dílo novojičínského varhanáře Jana Neussera (1807–1878), in: Časopis moravského muzea 58, 1973, s. 163–216; Z minulosti mohelnických varhan, in: Severní Morava 30, 1975, s. 62–66; Dějiny varhan olomoucké katedrály, in: Časopis moravského muzea 62, 1977, s. 95–124, totéž německy: Die Orgeln der Olmützer Kathedrale, in: AO 15, 1981, s. 37–75; Rod varhanářů Staudingrů z Andělské Hory, in: Severní Morava 36, 1978, s. 39–49, Varhanáři na Moravě 1500–1800, in: Časopis moravského muzea 64, 1979, s. 107–148; 65, 1980, s. 93–139; 71, 1986, s. 221–236; Vývoj varhanářství na Moravě do roku 1900, in: Hudební věda 17, 1980, s. 3–35, totéž německy: Die Entwicklung der mährischen Orgelbaukunst bis zum Jahr 1900, in: Musik des Ostens 9, 1983, s. 29–65; Das Orgelspiel in Mähren im 17. Jahrhundert, in: Die Süddeutsch-österreichische Orgelmusik im 17. und 18. Jahrhundert, Innsbruck 1980, s. 41–71, totéž rozšířeno česky: Varhaníci a varhanní hra na Moravě v 17. a 18. století, in: Hudební věda 19, 1982, s. 21–48; Dějiny varhan kostela sv. Jakuba v Brně, in: Časopis moravského muzea 67, 1982, s. 99–122; Stavba varhan ve Svitavách 1794–1797, in: Časopis moravského muzea 72, 1987, s.  215–234; Památkově chráněné varhany v olomoucké arcidiecézi v roce 1917, in: Rodná země, Brno 1988, s. 426–442; Historische Beziehungen auf dem Gebiet des Orgelbaus zwischen Österreich und Mähren, in: Organa Austriaca 4, 1988, s. 41–76; Varhany literátského kůru v Polné, in: Vlastivědný sborník Vysočiny 7, 1990, s. 205–215; Zwei Meisterwerke österreichischer Orgelbauer in Feldsberg (Valtice, CSFR), in: Österreichisches Orgelforum 1992, s. 303–310; Varhanář Jan David Sieber, in: Vlastivědný věstník moravský 45, 1993, s. 255–266, rozšířená verze německy: Der Orgelbauer Johann David Sieber, in: Festschrift Alfred Reichling, v tisku; K varhanářské tvorbě Josepha Sebastiana Staudingera, in: Beiträge zur Musikgeschichte Schlesiens, Bonn 1994, s. 383–393, Deutsche Musik im Osten, Bd. 5; Das Klangideal der Orgel und die Musikpraxis in Böhmen im 17. und 18. Jahrhundert, in: Die Orgel als sakrales Instrument 3, Mainz 1995, s. 171–181; K dějinám varhan a hudby v Mikulově, in: Sborník prací filosofické fakulty Brněnské university 1995, H30, s. 20–33; Z minulosti varhan a hudby na Vranově, in: Poutní místo Vranov, Vranov u Brna 1996, s. 38–41; Několik slov o regálu na Moravě, in: Opus musicum 30, 1998, s. 19–26; Varhany cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázaou, in: Sedm a půl století, Žďár nad Sázavou 2002, s. 107–113; Spezifika der historischen Orgeln in Böhmen und Mähren und ihre Folgerungen für die Musikpraxis, in: Varhany a jejich funkce v Čechách a na Moravě, Olomouc 2003, s. 107–115; Stavba varhan v Krnově 1815–1823, in: Sborník prací historických 19, Olomouc 2003, s. 187–201. Acta Universitatris Palackianae Olomucensis, Fac. Phil. Historica 31–2002; Schicksale der im Jahr 1918 in der Erzdoözese Olmütz unter Denkmalschutz gestellten Orgeln. In: Die böhmischen Länder als Orgellandschaft. Fedstschrift Hans Nadler. Praha, Edition Bärenreiter 2005, s. 98–113; Der Orgelbauer Johann David Sieber. In: Dulce melos organorum. Festschrift Alfred Reichling zum 70. Geburtstag. Mettlach, Gesellschaft der Orgelfreunde 2005, s. 449–470; Orgelrestaurierungen nach 1945 in Tschechien. Das Orgelforum Nr. 10, Wien, Österreichisches Orgelforum 2007, s. 24–43.
    Světská hudba obecně:     Třídní rozdíly v tancích 17. století, in: Zprávy Krajského vlastivědného ústavu v Gottwaldově 1959, č. 2–3, s. 41–48; Lidová hudba očima hudebního teoretika 17. století, in: Radostná země 11, 1961, č.1, s. 15–17; Hudba k české pantomimě Zamilovamý ponocný, in: Brno v minulosti a dnes 3, 1961, s. 170–191; Latinská píseň o Evženu Savojském ze začátku 18. století, in: Hudební věda 6, 1969, s. 434–438; Hudební skladby z kodexu olomoucké kapitulní knihovny CO 362 a český vícehlas v 2. polovině 15. století, in: Časopis moravského muzea 56, 1971, s. 165 až 191; Počátky opery na Moravě, in: O divadle na Moravě, Praha 1974, s. 55–77, Acta Universitatris Palackianae Olomucensis, Fac. phil. Suppl. 21; Hudba v magistrátních účtech Brna do konce třicetileté války, in:     Historická Olomouc a její současné problémy 4, 1983, s. 335–343; Harmonie na Moravě 1750–1840, in: Časopis moravského muzea 68, 1983, s. 117–148, totéž německy: Die Harmoniemusik in Mähren von 1750 bis 1840, in: Kongreßbericht Oberschützen/Burgenland 1988, Toblach/Südtirol 1990, Tutzing 1992, s. 237–283, Alta musica, Bd. 14; Počátky lesního rohu na Moravě, in: Minulost a přítomnost lesního rohu, Brno 1984, s. 22–28, totéž německy: Anfänge des Waldhorns in Mähren, in: Das Waldhorn in der Geschichte und Gegenwart der tschechischen Musik, Praha 1983, s. 33–38; Hannakische Musik in der Zeit Georg Philipp Telemanns, in: Die Bedeutung G.Ph.Telemanns für die Entwicklung der europäischen Musikkultur im 18. Jahrhundert l, Magdeburg 1983, s. 81–88; Hudební zájmy královského rychtáře v Uherském Hradišti v roce 1632, in: Hudební věda 24, 1987, s. 63–72; Trubači a hra na přirozenou trompetu na Moravě v 17. a 18. století, in: Časopis moravského muzea 73, 1988, s. 175–207, 74, 1989, s. 255–268; Hudba pro trompetu v 17. a 18. století na Moravě, in: Časopis moravského muzea 75, 1990, s. 173–203; Židovské taneční kapely na Moravě, in: Hudební věda 34, 1997, s. 292–302; Musik in Böhmen in der Zeit des jungen Heinrich Biber, in: Heinrich Franz Biber – Kirchen- und Instrumentalmusik, Salzburg 1997, s. 11–25; Weltliche Instrumentalmusik im 17. Jahrhundert in Mähren. In: Ständige Konferenz Mitteldeutsche Barockmusik Jahrbuch. Beeskow, Ortus Verlag 2004, s. 187–206.
    Kapely světské šlechty    :     Hudební život v Manětíně v první polovině 18. století, in: Opus musicum 1, 1969, s. 147–154; Z kulturněhistorické minulosti zámku Nová Horka u Studénky, in: Vlastivědný věstník moravský 37, 1985, s. 171–178; Gluck im Repertoire des Schloßtheaters des Grafen Haugwitz in Náměšť nad Oslavou, in: Kongreßbericht Gluck in Wien, Kassel 1989, s. 171–177; Die adeligen Musikkapellen im 17. und 18. Jahrhundert in Mähren, in: Studies in Music History presented to H. C. Robbins Landon on his 70th birthday, London 1996, S. 195–217, 266–269; Vztah české barokní šlechty k hudbě a hudebníkům, in: Život na dvorech barokní šlechty (1600–1750), České Budějovice 1996, s. 535–547, Opera historica 5, 1996; Divadlo hraběte Haugvice v Náměšti nad Oslavou a jeho počátky, in: Opus musicum 32, 2000, s. 23–29; Die musikalischen Liebhabereien des Grafen Jan Jáchym von Žerotín, in: Musicologica Olomucensia 5, 2000, s. 135–142; Deníky Jana Jáchyma ze Žerotína, in: Časopis. Matice moravské 119, 2000, s. 367–389; Hudebníci Jindřicha Viléma Haugwitze, in: Haugwitzové a hudba, Náměšť nad Oslavou 2003, s. 53–72.
    Regionální hudební vlastivěda    : Kantorská hudba na Slovácku v 17. a 18. století, Slovácko 1962–1963, Uherské Hradiště 1964, s. 124–137; Hudba na Břeclavsku v minulosti, in: Břeclavsko, Brno 1969, s. 283–289; Z minulosti hudby ve Veselí nad Moravou, in: Veselsko, Brno 1999, s. 273–285; Z minulosti hudby ve Valticích, in: Město Valtice, Břeclav 2001, s. 337–354; Hudba v minulosti, in: Moravskotřebovsko – Svitavsko, Brno 2002, s. 419–445, v tisku;     Hudba na Vsetínsku v minulosti, in: Okres Vsetín, Valašské Meziříčí 2002, s. 577–584.
    Různé:     Nové příspěvky k dějinám hudby na Moravě v 17. a 18. století, in: Časopis moravského muzea 60, 1975, s. 159–180; Der Musikalienkatalog eines Olmützer Buchhändlers aus dem Jahr 1757, in: Fontes artis musicae 25, 1978, s. 243–249 česky: Katalog hudebnin olomouckého knihkupce z r. 1757, in: Okresní archiv v Olomouci 1979, Olomouc 1980, s. 80–85; Die Änderungen im Sozialstatus der Musiker in Mähren im 17.     Jahrhundert, in: Mitteleuropäische Kontexte der Barockmusik, Bratislava 1997, s. 41–45, též slovinsky: Spremembe v socialnem položaju glasbenikov na Moravskem v 17. stoletju, in: Glasbeni barok na Slovenskem in Evropska glasba, Ljubljana 1997, s. 151–155; Die erste in Prag gedruckte Kammermusik, in: Österreichische Musik – Musik in Österreich, T. Antonicek zum 60. Geburtstag, Tutzing 1998, s. 165–169; Italští hudebníci na jižní Moravě v první polovině 17. století. In: Jižní Morava roč. 64, sv. 44, 2005, s. 83–96; Kirchenmusik im Erzbistum Olmütz unter Kardinal Erzherzog Rudolph. In: Kirchenmusik zwischen Säkularisation und Restaurierung. Sinzig, Studio Verlag 2006, s. 177–193; Janáček a varhany. SPFFBU, H 41, 2006, s. 159–169; Hudebníci v průvodech olomouckých biskupů. Hudební věda 44, 2007, č. 2, s.153–166; Vojenská hudba v českých hudebních pramenech 17. a 18. století. In: Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí. Praha, EÚ AV ČR 2007, s. 11–21.
  • Notové edice
    Michna z Otradovic, A. V.: Missa sancti Wenceslai    , Praha 1966, 120 s., MAB II/1; Benda, J. A.: Sinfonie X–XII, Praha 1966, 8, 55 s., MAB 68; Plánický, J. A.: Opella ecclesiastica. Praha 1968, 17, 82 s., MAB II/3; Biber, H. I. F.: Instrumentalwerke handschriftlicher Überlieferung 1., Graz 1976, 9, 125 s., DTÖ, Bd. 127; Kroměřížské intrády, Praha 1986, 63, Věžní hudba 7; Michna z Otradovic, A.: Česká mariánská muzika, Praha 1989., 118 s., Adam Michna Compositiones Vol. 1. (spolu s L. Štukavcem); Michna z Otradovic, A.: Sacra et litaniae, Missa I, Úvod a redakce Praha 1990, Adam Michna Compositiones Vol. 2; Muffat, G.: Sonata Violino Solo Prag 1677, Bad Reichenhall 1992, nestr., Denkmäler der Musik in Salzburg, Faksimile-Ausg. Band 4; Heinrich Ignaz Franz Biber: Instrumentalwerke handschriftlicher Überlieferung, 2. Graz 1997, IX, 116 s., DTÖ 151; Michna z Otradovic, Adam: Sacra et litaniae – pars 2. – Missa II. Úvod a redakce, Praha 1998, Adam Michna Compositiones Vol. 3; Rittler, Philipp Jakob: Requiem Claudiae Imperatricis, Olomouc 1998 (spolu s J. Vičarem a studenty); Michna z Otradovic, A.: Sacra et litaniae – pars 3.– Missa III, úvod a redakce, Praha 1999, Adam Michna Compositiones Vol. 4; Michna z Otradovic, Adam: Svatoroční muzika, úvod, Praha 2001, Adam Michna Compositiones Vol. 5; Biber, H. I. F.: Ausgewählte Werke 2, Salzburg 2001. XVI, 76 s., Denkmäler der Musik in Salzburg Bd. 10, ISBN 3-901353-23-2 ; Michna, z Otradovic, Adam: Officium Vespertinum – Psalmi 1, úvod a redakce, Praha 2003, Adam Michna Compositiones Vol. 6; Michna z Otradovic, Adam: Officium Vespertinum - Compositiones ad honorem B. M. V. - falsi burdoni. Ed. V. Bělský a J. Sehnal. Praha, Edition Bärenreiter 2004. XV; Michna z Otradovic, Adam: Sacra et Litaniae - pars IV. Missa IV. dtto. 2005. XII; Michna z Otradovic, Adam: Sacra et Litaniae - pars V. Missa V. dtto. 2006. XIV; Michna z Otradovic, Adam: Sacra et Litaniae - pars VI. Missa pro defunctis. dtto. 2007. XVII; Michna z Otradovic, Adam: Sacra et Litaniae - pars VII, VIII, IX. Litaniae de SS. Nomine Jesu, Litaniae B. M. V., Te Deum. dtto. 2007. XX

 

  • Jiná autorská či interpretační tvorba
    Janovka, T. B.: Clavis ad thesaurum magnae artis musicae. Odborná spolupráce na komentářích k českém překladu. K vydání připravil a z latinského originálu přeložil Jiří Matl, KLP, Praha 2006
Zařazeno v: Kdo je kdo